IVF léčba

Ve světě se ročně narodí kolem 4 milionů dětí, které byly počaty technikami asistované reprodukce.

Až v roce 1978 po mnoha přípravách i pokusech se díky lékařům R. Edwarse a P. Steptoea narodilo první dítě na světě metodou IVF a ET (Louise Brownová – Velká Británie). IVF je komplex technik či postupů, při kterých se manipuluje se zárodečnými buňkami – vajíčky a spermiemi – mimo organismus ženy. Odtud název, proto mimotělní oplodnění, mnohdy nepřesně nazývané umělé oplodnění.

Léčba mimotělním oplodněním je vhodná pro páry s neúspěšnou snahou o otěhotnění 1 rok a více tam, kde je otěhotnění jiným způsobem vyloučené nebo nepravděpodobné. Zpravidla je zahajována po neúspěšném užití jednodušších metod reprodukční medicíny (IUI).

Léčba mimotělním oplodněním IVF je náročný léčebný proces, který umožňuje dosažení těhotenství ženám s širokou paletou poruch plodnosti různé povahy a závažnosti. Typicky jsou to tyto situace: oboustranná neprůchodnost vejcovodů, poruchy vaječníků a endometrióza u ženy, závažné poruchy spermiotvorby u muže. Tato metoda je často vhodná i u mnoha dalších, méně obvyklých poruch plodnosti.

Základní postup IVF

Po hormonální přípravě, která je nezbytná k dozrání většího počtu co nejkvalitnějších vajíček, jsou tato těsně před ovulací odsáta z vaječníků do speciálního kultivačního roztoku, kam jsou poté přidány spermie partnera za účelem oplození. Po oplození dochází ke kultivaci oplodněných vajíček, nyní již nazývaných embrya, ve speciálních roztocích, kde oplozovací (fertilizační proces) probíhá přirozeně a bez zásahu zvenčí. Embrya jsou poté v určitém vývojovém stadiu zavedena (transferována) do dělohy ženy.